Kdo by z pubertálních dorostenců už nechtěl být dospělý?
Mohl by si už žít sám a ne s těma "pitomejma rodičema", mohl by jezdit sám autem. Prostě by byl dospělý a nemusel by ho skoro nikdo kontrovat.
Já se netěším na to, až budu dospělá.
Přijdou s tím nové povinnosti, rodina a přátelé už toho ode mě budou očekávat více. Budu muset být zodpovědnější, férová a ne už to malé, dospívající děcko, jako jsem teď.
Jak už slyším i z řečí mých rodičů, tak nejsou moc nadšení, že jsou dospělí.
Táta mi často vypráví o tom, jak prožíval za mlada lumpárny se svými kamarády. Z jeho řečí mi připadá, že mu to chybí.
Myslím, že byste si ještě měli vážit, že jste děti a nemusíte pracovat, že ještě nemáte ty každodenní starosti a ano se moc nemusíte namáhat s financemi.
Na toto téma jsem si dovolila složit i báseň.
Dětství versus dospělost
Když jsem byla malá,
s panenkami jsem si hrála.
Byli to mé kamarádky,
jako ti, co je teď vystřídali.
Když jsem byla malá,
válek jsem se bála.
Teď už ale statečná jsem,
proto tuto báseň píši sem.
Dospělá jsem, máte pravdu!
Každý na mě hledá vnadu!
Povinností, tech mám mnoho,
motá se mi hlava z toho.
Chci být zase dítětem!
Hrát si s s panenkami a zvířetem...
miisscrazy | 
Taky bych brala být zase dítě, všema deseti, ale něco na tom být dospělá má i svoje výhody :)