Pokud mě chceš kontaktovat, napiš mi na blog.kaderabek@seznam.cz !

Reklamy, které nejsou v reklamách, mažu!!!

Právě pracuji na svojí první velké detektivce!:) Myslím, že se máte něco těšit! Mezitím si můžete přečíst moje jiné povídky!:)

Březen 2011

Odpoledne v trávě

31. března 2011 v 15:02 | KráTerka |  Povídky
Nevím, jestli jste to už slyšeli nebo jsem to sem psala. Zúčastnila jsem se v naší knihovně literárární soutěže, která byla společně s výtvarnou. :D A ejhle. Literární příspěvky tam byly jen tři. Ode mě, jedné páťačky a třeťačky. :D Ale dostala jsem knížku Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka.
Jinak těch literárních obrázků tam bylo doopravdy hodně. :) Dávám jsem teď tu mou. Prosím, vvyjádřete se v komentářích. ;)

Odpoledne v trávě
Sedím nepohodlně na malém pařízku. Vítr si hraje s mými rozcuchanými vlasy. Ptáci zpívají písničky. Stromy si užívají letní teplo. A já jen sedím, v ruce držím knihu ve tvrdé vazbě, na jejímž obalu se tyčí nápis velkými písmeny.
"Jaroslav Seifert. Verše," čtu.
Tuto knihu mi maminka nechala zhotovit ke třináctým narozeninám. Je jen jedna a tu mám já. Ona, maminka totiž ví, jak zbožňuji verše. Je to krásný pocit, když se odtrhnete od okolního světa, vaše starosti odplují do neznáma obrovskou rychlostí a vy si jen užíváte a přemýšlíte nad těmi nádhernými slovy, které básník napsal.
Otvírám knihu, nemaje tušení kde. Jaká báseň tam bude, tu si přečtu. Kdybych se totiž podívala na seznam, nedokázala bych si vybrat. Ať už čtu jakoukoli, u všech je mi krásně. Cítím se, jako bych vylétla a koukala se na radost a smutek, co obklopuje hromadu lidí kolem mě z výšky.

Šípková růže.
"Vysoká duha sedmi stuh
rozklenula se v jarním kraji.
A co to voní? Voní vzduch.
A ještě něco voní v máji:
šípková růže.
Ty její plátky nevinné
jsou pozdrav zdávna, mně tak milý.
Ne, nedal bych je za jiné,
byť krásnější to růže byly,
šípková růže.
Maminku vidím za mlada,
jde z trávy, růžičku si nese,
když z keře květ však opadá,
obrázek mně zas rozplyne se,
šípková růže."

Jak ráda bych si k nějaké růži přivoněla a ucítila to její slastnou, omamnou vůni, během které mi vyskočí mráz na zádech, ale nikde tu žádná není.
Zaklapnu knížku a vydám se po kamenité cestě zpátky k domu. Nad básní nepřemýšlím, nemyslím na nic a to je to hlavní. To mě dělá tou šťastnou a bezstarostnou.
Najednou ho vidím! Jde přede mnou a vypadá, že je hodně rozčílený.
"Pane Seiferte! Pane Seiferte!" křičím, ale on nijak nereaguje. Jsem zmatená. Přiběhla jsem k němu, ale těsně před tím, než jsem k němu stačila vztyčit dlaň, se obrázek rozplynul.
Sedla jsem si na špinavou zem. No a! Ať si maminka nadává, já jsem ale teď hodně zklamaná. Víc než kdy jindy. Nebyla to halucinace! Já ho viděla na vlastní oči! Ale on zmizel…
Jakmile jsem se se zmizením básníka smířila, šla jsem domů. Máma bude určitě rozčílená, kde jsem se toulala tak dlouho, ale já se pokusím vysvětlit jí to. Snad to pochopí.
"To si děláš legraci!" máma na mě křičí z balkónu. "Já se tady o tebe strachuju a ty jsi už pěkné tři hodiny pryč!"
Tři hodiny? Mně to nepřipadalo ani jako půlhodinka.
Vstoupila jsem do našeho rodinného domu, kde mě přivítal Hafan. Lísal se ke mně. Nejspíš měl o mě taky starost.
Verše! Blýskne se mi hlavou. Vždyť já na místě, kde jsem viděla pana spisovatele, verše zapomněla! Doufám, že mi je nikdo nevzal! Abyste pochopili - v knížce nebyly jen Seifertovy básně, vzadu bylo několik volných stránek, na které jsem si zapisovala svoje básničky, které mě někdy napadly. Chtěla jsem být dobrá a uznávaná jako on.
Proto jsem si znova nazula svoje červené tenisky na suchý zip a vyběhla znova ven. Sice na mě máma křičela, kam zas jdu, ale mně to bylo jedno. Tohle bylo důležitější.
Celá udýchaná jsem doběhla na ono místo. Nikde nic. Kniha ve hnědé vazbě nikde neležela. Začaly mi téct pomalu slzy.
Najednou se mi pře očima vynořil obrázek a já uslyšela hlas.

"Ty rty nalité krví
mě děsí.
Vím, že je zlá.
Její oči však prosí
nebo se mi to jen zdá?
Přistoupím k ní
a pozdravím
v domnění,
že neví, kdo jsem.
Ona ale věděla,
do mého krku se s chutí pustila.
Křičím,
ječím,
ona si ale pochutnává na mé sladké krvi.
Pomóc, lidé!
Nechci mít vše vypité!
Ke mně ale neběží davy.
Upadávám do hlubokého spánku,
nezdá se mi nic pěkného,
chtěla bych pohádku.
Jenom jednu,
na památku."


Vždyť to je moje básnička! Seifert se na mě jenom usmívá a ukazuje palec nahoru. Co si mám pod tím představit? Nechápavě se na něj dívám, ale on se pořád usmívá. U něj bude má kniha v bezpečí. To vím.


Líbí? Nelíbí? Chci znát tvůj názor!

Můj názor na film...Hon na čarodějnice

25. března 2011 v 12:00 | KráTerka |  Mé názory na filmy
Po dlouhé době vám přináším další názorový článek na film. Chtěla jsem psát nejdříve o filmu Black swan, ale nakonec jsem se vzdala. Protože pocity, které ve mně vyvolával tento film, jsou nepopsatelné.

Tak tedy zpátky k nadpisu. Hon na čarodějnice. Co to je? Je to konečně film, u kterého jsem se alespoň trošku bála, obsahovalo napětí i hodně morbidní scény. (To já ráda.)

Výpravný film vypráví příběh hrdinného křižáka Behmana (Nicolas Cage) a jeho nejbližšího přítele Felsona (Ron Perlman). Po desetiletích boje se vracejí do vlasti, kterou nacházejí zdevastovanou morem. Církevní hodnostáři jsou přesvědčeni, že za katastrofu je odpovědná dívka obviněná z čarodějnictví, a proto dvojici hrdinů rozkáží, aby ji dopravili do vzdáleného kláštera. Zde se má údajná čarodějnice podrobit prastarému rituálu vymítání ďábla. Vydávají se tedy na strastiplnou cestu, která je zkouškou jejich sil a kuráže a během ní odhalí dívčino temné tajemství... Zdroj

Konec vám neprozradím, ale zklamal mě a to bylo hlavní... Konce mají být zajímavé, mají v tobě vyvolat nějaký napopsatelný pocit u takových filmů. Jenže toto? Nevím jak u koho, ale mně to neříkalo nic.

Moje hodnocení:
Kamera/ Grafika: 10/10 - nemám co vytknout
Výkony herců: 10/10
Nápad: 9/10
Kostýmy: 8/10
Obsazení: 10/10
Můj dojem: 8/10

Celkem: 55/60

Můj pták

24. března 2011 v 17:36 | KráTerka |  Já a moje zážitky
Moji rodiče byli o prázdninách v Londýně a přivezli mi toto:

Naprosto sexy pták! :D Miluju ho! Je ze hry Angry birds, no nevím, jestli to znáte, ale je to fakt super. :)

Vaše konečně zamilovaná KráTerka

Hulím, hulíš, hulíme

20. března 2011 v 19:49 | KráTerka |  Píšu
Po dlouhé době píši téma týdne. Konečně něco, s čím mám malou zkušenost. Samozřejmě ne zas tak velikou jakože bych byla závislák, bylo to jen jednou a víckrát už to nebude.

Ano, mluvím o první cigaretě. Ať to zní naprosto zbaběle, idiotsky a nevšedně já ji zkusila před celou moji rodinou. Tatínek si po dlouhé době zapálil a já jsem se od něj jednou nadechla. Cítila jsem, jak moje plíce začínají pomalu bláznit. Pak už jsem se nadechla jen jednou a stačilo mně to.

Kdekdo si myslí, že když ho někdo uvidís cigaretou v puse, je ten největší king. Já nevím, ale myslím si, že kouření teď vychází z módy. Já změnila život skoro všem lidem z mé rodiny. Nejdřív děda, pak teťka a nakonec babička. Všichni si odvykli. Asi mě museli mít rádi. :) Jsem za to ráda, že to dokázali. Z naší rodiny kouřili skoro všichni, ale teď už nikdo, jen teta a strýc, ale to je vyloženě jejich věc.

Myslím, že ještě jedna věc by stačila za zmínku. Když už se bavíme o těch kingech. V poslední době jich je čím dál víc... V říjnu jsem si s jedním spolužákem psávala v hodině (dokud nás nenačapal učitel, ale o tom se nebudu zmiňovat). Začali jsme si psát o kouření.

Já: Kouříš?
T: Ne.
Já: To kvůli tomu jak jsi uvázaný k té víře, ne?
T: Ne, protože to škodí zdraví.

Sice je to náš místní slintač, ale tyto čtyři věty dokazují, že někdo má i rozum!

The Pink Muffin

15. března 2011 v 16:27 | KráTerka |  Píšu
Když mě slečna The Pink Mufiin požádala, abyh jí napsala článek na její blog, měla jsem radost a dlouho jsem dumala o čem bych měla psát. A pak mě to napadlo! Proč ne zrovna o ní? ;)
Její blog na mě působí příjemně stejně jako samotná majitelka. Prostě se mi blog líbí. :) Ať už po grafické stránce, tak i kecy z deníčku. Abych samotnou majitelku lépe poznala, požádala jsem ji o rozhovor.

1) Co tě přivedlo k blogování?
2) O čem nejraději píšeš?
3) Čemu by ses chtěla věnovat v budoucnu?
4) Bojíš se zubaře?
5) Jaké je tvoje oblíbené jídlo?
6) Jakými třemi slovy by ses charakterizovala?

A ona mi odpověděla:

1. blog jsem si založila už před dlouhou dobou ale nějka se mi to zvrtlo, a tak mám novej a předtím? asi jsme jenom blbli z holkama
2. co mě napadne:):D
3.jako na blogu? asi tomu co doted. jinak? nevím :D
4. hrozně a to k němu jezdím každej měsíc kvůli drátkům(mám je už rok) :D
5.krupicová kaše, jinak sním cokoli :D jsem dost žravá:D
6.malá, střelená, sebevědoměkamarádská :D fajn jsou 4 :D

Z rozhovoru jsem zjistila, že je to doopravdy milá holka. Stejně tak i z textu našich mailů, ve kterých jsme se domlouvali.

Když mi poslala další mail, byla jsem překvapená. Žádala o rozhovor se mnou, a tak jsem samozřejmě přijala. :)

1. jak dlouho máš blog?a proč sis ho založila?
2.Oblíbený předmět ve škole?
3.Co právě teď děláš?
4.Máš nejlepší kamarádku?Jak dlouho?
5.Co děláš nejraši?
6.Oblíbený sport?(jakýkoli nemusíš ho hrát)

Moje odpovědi:

1) Mám ho od května 2009, ale potom byl 5 měsíců pozastavený.
2) Matematika, tělocvik a výtvarka.
3) Odepisuju ti. :D Potom se chystám zkusit zumbu (poprvý), pak superstar a nakonec postel. :)
4) Měla jsem nejlepší kamarádů, ale o táboře jsme se pohádaly (a to dost brutálně), takže momentálně jsme skupinka asi 5 lidí ve třídě.
5) Nejraději píšu knihy, chodím ven s bratrem, kreslím a spím. :D
6) Ráda hraji míčové hry a cvičím už půl roku nějakou gymnastiku, co protahuje dle nějakého DVD z osmdesátých let, ale vážně mě to baví. :)

Pokud byste se chtěli podívat na blog Pink Muffin, tak tady je odkaz. http://thepinkmuffin.blog.cz/
Tímto ji i prosím, aby tento článek zveřejnila i na své blogu. :)

Chtěl by jsi taky článek na svůj blog? Nebo snad povídku na přání? http://kaderabek.blog.cz/1103/je-libo-povidku-na-prani Budu ráda za každého. :)

Ty-gi

14. března 2011 v 10:00 | KráTerka |  Tvorba
Tento obrázek mi doma leží už asi měsíc, dělala jsem ho v kroužku. Je to pastelem. :) Tím jsem už hodně dlouho nedělala. Obrázek jsem kreslila 5 hodin. Víte, není jednoduché udělat tygrovi tu hlavu. :) Tak snad se vám to bude líbit. :) Dala jsem si s tím doopravdy práci.


Proč chci být zubařkou?

12. března 2011 v 14:56 | KráTerka |  Píšu
Tento článek jsem napsala 11.března 2009, tudíž, když jsem chodila do páté třídy. :) Otiskli ho v Alíkovi a jsem za to vděčná, a tak mě napadlo, dát ho i sem. :)

Když někdo uslyší slovo zubař nebo zubařka, začne se mu dělat špatně. Mně ne, protože zubaři mi vždycky pomohli. Někomu možná ublížili tím, že mu řekli, že bude muset nosit rovnátka. Já je nosím a opravdu nevím, co je na nich tak špatného.
Bojíte se zubaře?
Bojíte se zubaře? foto: Profimedia.cz
Tady máte případ dítěte, které nemá rádo zubaře:
Maminka přijde z práce a říká: "Pojď, Honzo, musíme jít k zubaři." Ale Honzovi se tam nechce. Jen tak tak ho tam maminka přivleče. Malý Honzík se bojí. Sedne si do teplého křesla. "Otevři pusu, Honzíčku," říká vlídně pan zubař, ale Honza neposlechne. "Nic ti neudělám," pokračuje.
Honzík tedy pusu otevřel. Maminka si zatím za rohem povídala se sestrou. Honzík její nepřítomnosti využil. Když měl zubař ruku v jeho puse, kousl ho.
Doufám, že vy jste takovou ostudu ještě u zubaře neudělali. Nedovedli byste si představit, jaký výprask Honzík dostal. Ale ještě se určitě ptáte: "Tak proč chce být zubařkou?"
  1. Zubaři vám chtějí pomoct, ne ublížit.
  2. Zubařů je málo, hlásili to ve zprávách.
  3. Jsou vetšinou spolu, nemusí pracovat sami.
Tak jste se to dozvěděli, proč chci být zubařkou. Hodně zdaru a nebojte se zubařů!

8.3.2011-Do prdele, jsem tak šťastná :D

8. března 2011 v 14:10 | KráTerka |  Já a moje zážitky
Jo, já jsem tu recitaci vyhrála! :D V té kategorii byly jem tři holky dobrý (včetně mě) a nakonec já! Jupí :D Já vím, že vás ty moje kecy vůbec nezajímají, ale chápete to, ne? Jsem tak šťastná! :D
Kdo by chtěl slyšet, jak to říkám, napište do komentářů e-mail, pošlu vám nahrávku. :))) Ale je to jen pro silné povahy! :D
Mně už se nechce psát... V poslední době sedím u knih nebo u učení a právě zítra píši test z dějěpisu. Bude určitě těžkej jak sviňa.
Tak vám přeji hezký den a obří koule. xD
KráTerka

Black swan

5. března 2011 v 15:35 | KráTerka |  Tvorba
Film jsem viděla už v týdnu premiéry, jenže se mi o něm nechtělo psát a ani teď se mi nechce psát, proto sem dávám jen toto. Vyjádřete se do komentářů.


3.3.2011-Dnes blbec den

3. března 2011 v 13:33 | KráTerka |  Já a moje zážitky
Ahoj, tak dneska ráno mě překvapilo nepříjemné počasí. SNÍH. Už ani nevím proč, ale nevadí mi to. Doufám ale, že o jarních prázdninách už bude pěkně...


No a potom mě nepříjemně překvapila čeština. 9 chyb!!! Tolik jsem nikdyv životě neměla tak se nedivte, jak to nakonec všechno dopadlo. Chjo... Učitelka mi slíbila doučování, tak snad mi to pak bude jasné.
No a teď momentálně sedím znuděná ve výpočetce. :( Zítra žádný článek nečekejte, maximálně o víkendu. :((( Čeká mě totiž v úterý už recitace. :( Já vím, že o tom pořád melu, ale snad to vyhraju :D

Co nabízí můj blog?

1. března 2011 v 14:34 | KráTerka |  Blog
Co nabízím:
1) Povídky, básničky, články - je-li tvůj blo jakýkoli, ráda se na něm budu podílet třeba jen jedním článkem :)
2) Rozhovory - buď udělám rozhovor já s tebou nebo ty se mnou, udělám rozhovor pro jakoukoli blogerku/blogera

Takže kdyby měl někdo zájem, napište mi na email blog.kaderabek@seznam.cz (nebo přes zprávu autorovi, ale nezapomeňte do ní napsat vše!), do předmětu napište POVÍDKA nebo ROZHOVOR a do mailu to, co ode mne žádáš, do kdy a klidně i jiné informace, jestli mi nějaké potřebuješ sdělit a napiš adresu tvého blogu a potom se nějak po tom emailu můžeme domluvit. :)

Podmínka: Povídku musíš zveřejnit na blogu s přímím odkazem na můj blog!!!

+nově jsem se rozhodla pro takovou malou spolupráci. Když mě tvůj blog zaujme, přidám si ho dolů do menu do oblíbených odkazů. Pokud byste chtěli, abych se na váš blog podívala, stačí pouze napsat odkaz do komentářů.

Budu ráda za každého. :)

Blogy, pro které píšu: extra-guitars.blogspot.com
thepinkmuffin.blog.cz