Pokud mě chceš kontaktovat, napiš mi na blog.kaderabek@seznam.cz !

Reklamy, které nejsou v reklamách, mažu!!!

Právě pracuji na svojí první velké detektivce!:) Myslím, že se máte něco těšit! Mezitím si můžete přečíst moje jiné povídky!:)

Duben 2011

Žďárské vrchy

30. dubna 2011 v 7:00 | KráTerka |  Tvorba
V rubrice tvorba budou i fotky, protože ve složce fotky, je galerie. ;) No, ne vím, jestli jsem vám to už říkala, ale před týdnem jsme byli s rodinou ve žďárských vr... Tady jsou nějaká má fota. ;)





Já vím, že ty fotky jsou nic moc, ale snažila jsem se. :P :D

Kam jezdíte na túry vy??? Bude ráda za vaše tipy. ;)

Diskuze: slavný či neslavný aneb naše životní cíle

26. dubna 2011 v 7:00 | KráTerka |  Píšu
Ano, u obojí jsou různé výhody. Když budeš slavný, už nebudeš mít tolik soukromí, ale budeš známý a lidi tě budou milovat a pro tebe to bude třeba naprosto úžasný pocit!

Já osobně nechci ani moc být slavná. Sice jsem o tom v dětství snila, jako asi každý z nás, ale v poslední době jsem ráda za to, jaká jsem. Nemůžu si pomoci, ale s tímto tématem mi splývají i moje různé cíle a podobně. Co takhle vám sdělit čeho bych chtěla v životě dosáhnout a vy byste se se mnou o to také podělili? Tak fajn. ;)

Takže moje životní cíle jsou (není to poskládané od toho, co bych si přála nejvíc, je to prostě tak, jak mi psala ruka ;) ):
-vydat knihu - to si přeji už od narození a doufám, že se mi to jednou podaří, každý den se snažím psát, ale uidíme, jak se věci vyvinou
-založit rodinu - mnoho lidí se při tomto životním cíli může zarazit, ale opravdu chci mít rodinu ;)
-vystudovat lékařskou vysokou školu a stát se zubařkou, později se tím živit, pokud mě neuživí psaní - zubařkou chci být asi od svých devíti let a pořád mě to láká. Já vím, že to přijde většině lidem nechutné, ale prostě je to pro mě fascinující. :D
-cestovat - to by chtěl každý :D

Myslím si, že tohle ze mě tedy slavnou neudělá, možná trochu známou a to když se mi podaří tu knihu vydat, ale uvidíme, rozhodně do mých životních cílů nepatří být slavný.

A co ty? Patří do tvých životních cílů, že chceš být slavný? Zapoj se do diskuze!

25.4.2011-Veselé Velikonoce+nové změny na blogu

25. dubna 2011 v 12:13 | KráTerka |  Já a moje zážitky
Ano, takže dneska jsou Velikonoce. K nám moc koledníků naštěstí nechodí. Ale jsme velká rodina tkže... No představte si, že můj strýc dneska ráno vyjel na motorcce až do města poblíž Ostravy! :D No já bych nemohla :D Ale tak není dneska zas tak špatnej den, no... Už se začínám cítit líp. Najednou si připadám šťastnější??? No jo, asi to tak bude. ;)

Takže i když už velikonoce skončili a je poledne, tak si je ještě užijte. Zítra se jde zase do školy. :D :P Ale naštěstí se neučíme. :D Jdeme na procházku, podívat se na skládku. :D


V sobotu jsme byli na výletě. Žďárské vrchy. Bylo tam hezky a byla to příjemná procházka. ;) Já vím, že vás to absolutně nezajímá, ale musím to sem napsat. :D Ani mě nohy nebolely a to jsme ušli 12 kiláků. :D

No a teď k těm změnám. Víte, že si Vanilka zrušila blog? No sice ne doslova, ale já si myslím, že se k němu vrátí. V poslední době hodně těch "slavnějších" blogerek na blogy kašle, ale já, já bych se na vás NIKDY nevykašlala!

Tak teď už URČITĚ přicházíme k těm změnám. Rozhodla jsem se přednastavovat články. Pokusím se min. 3 za týden, ale nic neslibuji! Teď je to ve škole takové klidnější tak uvidíme, jak to vyjde. ;) Takže články budu přidávat buď v 7:00 nebo 18:00, pokusím se přidávat i více obrázků do článků, abych je něčím oživila. Co vy na to? Taky chystám další diskuze, od kterých doufám, že se s radostí zapojíte a nebudete se bát vyjádřit svůj názor.

Otázky pro vás:
Co se vám na mém blogu nelíbí?
Co se vám líbí?
V čem bych se měla zlepšit, popř.co byste mi doporučili?

A taky můžete přidat další svoje poznámky, jak chcete. Nejsem tip člověka, kterej se urazí, když mu někdo na blog napíše ve slušné formě, že se mu můj design nelíbí a podobně. ;)

PS-Článek, rozhovory a jiné věci si ode mne můžete objednat ZDE. Otázky pro mě či pro blog pište SEM. A reklamy pište TADY.


Kadící krtek

23. dubna 2011 v 19:36 | KráTerka |  Tvorba
I když jsou krtci skoro slepí a tento kulí oči ažaž, tak ho holky pojmenovaly jako kadící krtek. Já to sice nechápu, ale budiž. Tady ho máte. (Zítra hodlám napsat článek na téma týdne. ;) )
Já vím, že se mi moc nepovedl, ale takto já zvířata kreslím. :))) A opět se omlouvám za špatnou kvalitu.. :((

Architektura

17. dubna 2011 v 19:53 | KráTerka |  Tvorba
Poslední výtvarka tohoto školního roku a jeden z obrázků, který se mi trochu zalíbil...

Já vím, blbě vyfocený, ale co mám dělat. Snad se líbí. ;)

Kytara-3. - poslední kapitola

11. dubna 2011 v 7:00 | KráTerka |  Povídky
"Tak jaké to bylo?"
Měla bych být nadšená? Ale nebyla jsem. Měla bych být naprosto unešená? Ne. Měla bych lhát? Asi nejspíš ano, bude to nejlepší. Sice máma s těma svýma pitomejma otázka bude ještě chvíli pokračovat, ale já budu šťastná, že ona bude šťastná.
"Bylo to fajn," snažila jsem se znít přesvědčivě a napila jsem se džusu, který máma pro mě speciálně koupila.
"To jsem ráda. Když se ti to tak líbilo, můžeš tam jít už pozítří a nemusíš čekat celý týden. S Míšou jsem to domluvila."
Zakuckala jsem se. S Míšou? Za dva dny? Takže místo 167 hodin už jen 48, ze kterých už několik minut uběhlo.
Teď jsem si uvědomila, že jsem měla vážně mluvit pravdu a ne lhát jen kvůli své mamince, kterou zbožňuji a chci, aby byla šťastná.

Ty dva dny uběhly co by dup a já znova seděla u Michala doma s kytarou v ruce.
"Dnes se naučíme několik hlavních akordů, což je třeba akord C, D, E, E mol, G a A a ještě A mol," oznámil mi na začátku.
"Super," zněla jsem uraženě.
"Co ti na mně tak vadí?" nechápal. "Nelíbím se ti? Jsem příliš starý? Nebo jsi chtěla nějakou celebritu z televize?"
Zněl vážně rozčíleně. Nějapými chvílemi jsem si myslela, že mě zmlátí. Až po chvilce jsem se uvědomila, že jsem na něj byla vážně hrubá a naprosto krutá. Vždyť on se mě snaží něco naučit a já mu to jenom kazím. Proč jsem taková?
"Promiň," omluvila jsem se. "V poslední době nevím, co to se mnou je, můžeme začít," snažila jsem se nahodit úsměv, ale nešlo mi to.
"Snažil jsem se přijít na to, jak ti mám pomoci, aby tohle učení bylo pro tebe hrou, ale všichni, které jsem učil, chtěli být muzikantem. S tebou je to mnohem těžší."
"Já vím, že jsem hrozná," přiznala jsem to, "ale asi by bylo nejlepší, kdybychom na to zapomněli a věnovali se hraní."
Michala to zjevně potěšilo. Vycenil na mě svoje zuby a vmžiku mi začal ukazovat akordy. Šlo mi to. A líbilo se mi to a to bylo asi to nejdůležitější. Že se mi to líbilo a bavilo. Možná to bylo tím, že minulou hodinu jsme brali jenom teorii a tohle to naprosto změnilo. Při hraní akordů jsem si začala pobrukovat. Všechno se během jedné čtvrthodinky zlepšilo. Může za to snad hra na kytaru? To byla otázka, protože jakmile jsem kytaru odložila, když si pro mě přijela máma, všechna radost byla ta tam.
Doma jsem opět hrála. Jiné písničky, jiné skladby a byla jsem šťastná a i máma byla šťastná. Ona věděla, že teď může být na svou dceru pyšná, která se během pouhého rozhovoru a zamyšlení nad samou sebou, změnila.
"Lepšíš se," pochválil mě Michal po dvou týdnech. "Úplně si se Eri změnila. Úplně. Nepoznávám tě," žasnul nade mnou.
Ale to, co následovalo po tom, mi naprosto vyrazilo dech. "Domluvil jsem se s naší kapelou, budeš náš kytarista. V pořadí už třetí. Teda jestli chceš" sklopil hlavu.
Kytaristka? Já? Byla jsem naprosto nadšená, a tak jsem tuto nabídku bez rozmyšlení přijala. A to jste ještě neviděli reakci mé mámy, která naprosto šílela a já jí v tom šílení s radostí pomohla.
S kytarou je život lehčí, mám ho s ní teď mnohem radši.