Pokud mě chceš kontaktovat, napiš mi na blog.kaderabek@seznam.cz ! E-mail kontroluji nejméně jednou za tři dny!

Skleróza je nejkrásnější choroba. Nebolí a každý den se člověk dozví novinku.

Reklamy, které nejsou v reklamách, mažu!!!

Zubův první velký případ!

Další veverčí detektivka! :)

Podpořte mě TADY! Děkuju!!! Jsem tam jako KráTerka-Terka! :)

Je to poslední kolo! :)

What will be tomorow?

25. května 2011 v 13:30 | KráTerka |  Píšu
Zrovna bereme v angličtině budoucí čas, to je ale vtipné, že? Náhoda, co? :D Proč se jako blbec směji zase jenom já???

Ach, tak abych začala... Člověk si nikdy není stoprocentně jist, co bude... Ani já ne. A asi to tak má být. Protože kdyby člověk věděl co se stane a nelíbilo by se mu to, snažil by se tomu všelijak zabránit. "Ne, tak to nebude já chci, aby to bylo jinak. Dostanu zítra mobil a ne čokoládu!"
Věříte vůbec na věštby? Já si většinou sednu, vezmu do ruky karty a vyvěštím si, co se mi stane zítra. Něco se splní a něco zase ne. Možná že se to splní proto, že o tom můj mozek přemýšlí a nakonec se to záhedně vyplní. Věštby jsou úžasné... Mně se teda alespoň líbí. Někdy ale když sleduju ty ženský na Barandově. No, jim bych tam nezavolala... :D
Když jsem si zadala slovo BUDOUCNOST do obrázků na googlu, vyjede vám tam několik padlých nápadů, ale i talíř s housenkami. Bude to snad naše budoucí jídlo? Nemám ráda moje myšlení, myslím jen vždy na to nejhorší... Ale taky jsem tam objevila i tu věštící kouli.
Budoucnost je hold nejasná... Všichni doufají, že bude snad pěkná a v jejich prospěch... Ale bude to tak? Nechme se překvapit. ;) Už se těším na rok 2012. :D :P Kdo ho chce se mnou strávit???
 


2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Latente Latente | Web | 25. května 2011 v 14:24 | Reagovat

Jé, to je fajn, žes napsala anglicky nadpis a vysvětlilas ho! Víš, kolikrát se mi stalo, že někdo napíše nadpis anglicky a tím to hasne?
Moc se mi líbí tvoje psaní s nadhledem ;) Jen tak dál! :-D

2 Spejbl Spejbl | 26. května 2011 v 14:17 | Reagovat

Píšeš, že sis mnohokrát něco vyvěštila a ono se to pak stalo. To se nazývá samonaplňující se předpověď (nebo tak nějak). V principu jde o to, že pokud si opravdu něco přeješ, děláš, mnohdy podvědomě (aniž si to uvědomuješ), kroky, které vedou ke splnění toho přání.
Ono to funguje i v jiné podobě. Když o tobě bude tvé okolí tvrdit, že jsi jsi k ničemu a rosteš pro šibenici, velmi pravděpodobně na té šibenici skončíš (obrazně).
Proto si, prosím, vyvěšti vždy jen samé pozitivní věci. Hezký den ;-)

3 KráTerka-Terka KráTerka-Terka | Web | 26. května 2011 v 14:23 | Reagovat

[2]: Jo, já vím, ono to občas tak je, ale když jsme věštili s kyvadlem, jestli ví, co se stalo, tak vyvěštilo vždy pravdu. ;)

4 Chrchlík a někdy taky Spejbl Chrchlík a někdy taky Spejbl | 27. května 2011 v 13:35 | Reagovat

[3]: Ano, když se ptáš na něco na co znáš už odpověď, tak to velice často funguje.
Vzpomínám si jak jsem se jednou vrátil z tábora a moje kolegyně v práci mezitím propadly duchařině. Na dřevěné desce měly do kruhu napsaná písmena, na desce skleničku dnem vzhůru a každá z nich na skleničce svůj prst. Po zaříkávání typu: "Voláme ducha zesnulé Aloisie Hrbaté." pak někdo položil otázku a sklenička se "samovolně" rozjela po desce od písmene k písmenku.
Když jsem jim dal najevo svou nedůvěru k této metodě, přizvaly mě ať si to s nimi taky zkusím a položím otázku, na kterou nikdo z nich nezná odpověď. Podlehl jsem jejich svodům, přiložil prst na sklednici a vyřkl svou otázku. K mému zděšení sklenička začala kroužit po desce od písmene k písmenku a za tajuplného skřípaní dala naprosto správnou odpověď. A nebylo to Ano Ne, ale celá souvislá věta. V první chvíli to mnou docela otřáslo, ale pak jsem si uvědomil, že jsem to byl vlastně já, kdo sklenici vedl a tlak mého prstu, kterému se ostatní podvolovali. Tedy nikoli Aloisie Hrbatá, ale já to byl kdo napsal správnou odpověď. Pokud by můj prst na sklenici neležel, nikdy by se to hrozné tajemství nedozvěděly.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
Oblíbené stránky:


*