na Blog.cz

Poslední a třetí díl Silvestru, potom budeme pokračovat už Novým rokem. :)) Předchozí díly TADY!

Trvalo hodnou chvíli, než si nás všimli a my, tedy spíš já, pochopila, co dělají.

Když si Rodrick mě a Claire všiml, začal nesmírně vyvádět. "To si jako dovolujete vejít bez klepání? My tu něco děláme!"

"To jsem si všimla." Měla jsem chuť propuknout v divoký smích, ale zakryla jsem to hlasitým odkašláním.

Ale tím jsem nejspíše bratra ještě víc rozčílila. "Příště zaklep!" začal řvát. "Příště zaklep!"

"Ale vždyť jste jen nafukovali plavecký kruh," byla jsem klidná. Claire mi s tím ale moc nepomohla.

"Tys ho…" šklebila se.

"Tys ho povzbuzoval!" skočila jsem jí do řeči.

Nepřipadalo mi jako dobrý nápad vyvolávat další hádku zrovna na Silvestra, když nám máma dovolila pozvat si sem na chvíli kámoše. A tak jsem Claire našpulenou pusou naznačila, ať o Rodrickově ruce a Dennyho zádech nemluví.

"Máte teď v plánu provádět ještě nějaké pokusy?" zeptala jsem se.

"No nevím," odpověděl Denny. "Tvůj brácha říkal…"

"Říkal jsem, ať to nafoukneš, protože ty víš proč," naznačil mu našpulenou pusou, ať o tom nemluví.

"Napadlo mě," začala Claire konečně plynule mluvit, "že bychom mohli jít ven."

"A co tam?" krčil nos Rodrick.

"No tak nechoďte," vyplázla jsem na ně jazyk. "Pojď Claire, půjdeme na zahradu samy," chytla jsem ji za rameno a silou vyvedla z pokoje.

Tento trik na mého bratra funguje. Vždycky se tím nechá přemluvit a jde ať už do mého pokoje, když mu chci jen říci, aby si laskavě uklidil svoje ponožky, co se válejí u mé postele.

Máma to na něj taky používá. Nezneužívá toho ale tolik, jako já.

Vyšly jsme s Claire z domu na zahradu a za deset vteřin už tam byli i kluci. Za tu chvilku jsme si s Claire stačily udělat velké sněhové koule, a když kluci přišli, vykřikly jsme jen: "Palbá!" a koule po nich hodily.

Byla už tma a na zahradě bylo jen malé světýlko, takže jsme pořádně neviděly, zda je koule zasáhly, ale podle toho, jak se chovali po tom, tak asi jo.

Vypukla pořádná koulovačka. Konečně! Na to jsem se celou zimu těšila a vyšlo to! Byla to zábava. Bratr se do toho pořádně opřel, Claire ječela jako malá holka a já a Denny jsme mířili většinou na sebe.

Po deseti minutách koulování vyběhli máma s tátou ven a zapojili se do toho s námi. Všichni jsme se smáli jak padlí, až do doby, kdy jsme byli vážně promočení, a tak nám máma všem čtyřem udělala ten nejlepší čaj.