Pokud mě chceš kontaktovat, napiš mi na blog.kaderabek@seznam.cz !

Reklamy, které nejsou v reklamách, mažu!!!

Právě pracuji na svojí první velké detektivce!:) Myslím, že se máte něco těšit! Mezitím si můžete přečíst moje jiné povídky!:)

Březen 2012

29.3.2012-Promiňte....

29. března 2012 v 18:54 | KráTerka |  Já a moje zážitky
Vážně se moc onmlouvám za to, že sem teď moc nechodím. :( Mám čas, chodíte sem vy, což mě hodně motivuje, a proto se právě hodlám napsat několik článků, doufám, žese vám budou líbit. :)
Ale škola má u mě přednost. A taky se teď léčím z kašle. :( V úterý jsem kvůli tomu odešla ze školy a včera tam vůbec nebyla...
Další důvod, proč jsem tu nebyla, byl, že jsem pracovala na Zubovi! A ano, za několik dní si budete moci přečst první kapitolu!!! Je jich celkem 15. ;) Nejsou ani dlouhé, takže vám jejich čtení nezabere ani moc času. Budu ráda, když mi potom napíšete názory, ale o všech podrobnostech okolo Zuba se rozepíšu v jiném článku. :)
Nevím, jestli jsem se zmiňovala, ale pojedu na matematickou olympiádu!!! ;) A taky jsem byla 2. v Klokánkovi z tercie a kvarty. :) Doufám, že toto neberete jako chlubení nebo překnané sebevědomí, prostě se o to chci s vámi jenom podělit... Tak doufám, že to chápete. ;)
No tak to je asi všechno. Za chvíli už tu jsou Velikonoce. Tyjo! Brrr! Nemám ráda Velikonoce. :D Mám ráda jenom Velikonoční prázdniny. :D

KráTerka

Moje čtvrtá olejomalba - Slunečnice

26. března 2012 v 16:00 | KráTerka |  Tvorba
Zapomněla jsem se v minulých článcí zmínit, že jedna olejomalba s náčrtkem a vybarvením mi zatím zabrala tak 6 hodin. Takže je to fakt makačka! :) S touto slunečnicí jsem spokojená. :)


Ještě budu kreslit jedny slunečnice a to od Gogha, ale nevím kdy. :D Možná, že až příští rok, protože kurz nám končí v polovině dubna. :(

KráTerka

25.3.2012-Já nechci do školýýýýý!

25. března 2012 v 19:06 | KráTerka |  Já a moje zážitky
Vlastně zítra do školy MUSÍM, protože se píše hodně testů, no... To je blbý...
A taky si vemte, že je už sedm a já nestihla za dnešek to, co jsem stihnout chtěla. Tj. doopravovat Zuba a večer zhlídnout detektivku. Za chvílu půjdu do sprchy.
Včera mi bylo blbě, ale byla jsem i na parádní oslavě a na jarmarku! :D
Jo a v pátek na mě vylítla učitelka Š. Její jednání bylo dost hnusný, souhlasila se mnou i A.
A ve čtvrtek jsem byla u zubařky. Zoubky mám zdravý. :) Potom v Brně, kde jsem si koupila boží červené gatě! A večer jsme šli na neveřejnou generálku Divé Báry. Bylo to pěkné. :)
Z tohoto, co jsem napsala, můžete nejspíš usoudit, že jsem celkem zaneprázdněna a do toho ještě hramada kroužků a škola...
Proto jsem hrozně ráda, že na můj blog chodíte a píšete komenty a návštěvnost je stále skvělá! :)
Mám ty nejlepší čtenáře na světě. :)

KráTerka


Zvířátka na jaře

23. března 2012 v 16:00 | KráTerka |  Tvorba
Opět fotečky z minulého víkendu. :)


První dny jara. :)

21. března 2012 v 16:00 | KráTerka |  Tvorba
O víkendu jsem se rozhodla, že něco nafotím. Stačí se jenom toulat po naší ulici nebo zajít na rozhlednu a hned máte nespočet fotek. :)


20.3.2012-Nechápu...

20. března 2012 v 14:11 | KráTerka |  Já a moje zážitky
...jak můžu být do něčeho zapletená, i když se mě to netýká.
...jak se u někoho moc fajn může projevit vysoké sebevědomí, které ho změní od základů.
...co se teď děje.
...ukecanost a drbání našich holek ve třídě.
Chápu samu sebe. ;)

Upřímnému se smějí i oči. :)

Moje třetí olejomalba - Maják

19. března 2012 v 16:00 | KráTerka |  Tvorba
Divíte se, proč jsem přeskočila druhou? :D Ta je totiž u babičky a až tam půjdu s foťákem, vyfotím si ji a doplním sem. :) Tuhle jsem dělala úplně sama. Nikdo mi do toho nezasahoval. U té první trošku totiž p. uč. pomáhala. :) Hrozně moc jsem chtěla nakreslit maják. Moje teta totiž doma má jeden fakt úžasnej. Myslela jsem si, že ho najdu na netu, ale našla jsem tento. :)


(Stejně si ten u tety vyfotím a udělám ho taky!) Slabost pro majáky... ;)

KráTerka

15.3.2012-Týden už je končící a já sama v lavici! :D

15. března 2012 v 18:58 | KráTerka |  Já a moje zážitky
Pitomá rýmovačka, že? Ale nic jiného mě v těch deseti vteřinách nenapadlo... :D
Právě požírám zákusek. :D A pak ho půjdu vycvičit! Jo, chce se mi cvičit! ;) Neznáte někdo cviky, co se dají dělat při čtení? :D Já se snažila nějaké vymyslet, ale marně. :D
Dneska jsem měla celkem náročnej den a to jenom kvůli dějáku! Vrrr! Jak já ho nemám ráda! Ale test podle mě nedopadl zas tak zle. Měla bych mít dvojku, nejhůř 78% myslím teda a silně v to doufám!!!
Spolužačka má nějaký kapky na zlepšení nálady, tak mi dneska dala dvě dávky. Jednu před němčinou a jednu před dějepisem. :D Ale nebojte, neobsahuje to žádné návykové hovadiny, páč ty bych si do pusy nedala. ;)
I když mi na dějáku celkem záleží, vůbec před písemkama nejsem nervózní. Si to tam dneska všichni opakovali a já a D. se v pohodě bavíme o úplných hovadinách a potom mi ukazuje svůj nenápadný taháček. :D No bezva! :D (Fascinuje mě jeho krk. Vás by nefascinoval, kdybyste na něj čuměli už necelý tři roky? :D)
Normálně dneska jsem vrazila do našeho BÝVALÉHO učitele matematiky. Jsem tak ráda, že už nás Š. neučí. Nejen, že mi nynější učitelka občas při testu poradí, ale hlavně mám klidné noci!!! Za to může lapač snů, který jsem si koupila v říjnu na jarmarku. Když jsem si ho na jednu noc sundala, tak se mi zase zdálo o něm, což mě fakt hrozně deptalo! Takže opět visí nad mojí postelí a já se můžu těšit z hororových snů, které jsou mnohem lepší než sny o učiteli matematiky!
Moje spolusousedka v lavici je nemocná, takže sedím sama. Vlastně s medvědem. :D Se tam rozvalujeme. Pohoda, klídek BéBéčka, pitíčko, čteníčko... :D Ne, samozřejmě, že jsem pozorná žákyně. ;) :D
Baví vás vůbec tyto články? :D No, docela by mě to zajímalo. :D Já jen silně doufám, že sem nedojde nějakej učitel, kterej to pak vyžvaní dalšímu, až se to dostane k těm, o kterých se tu občas zmiňuji.
Takže poslední věta tohoto článku je: Mám ráda všechny učitele u nás na gymplu!!!! :D :D

KráTerka
Jednou jsem si hrála s obálkami na knížky. :)

Hrabě Olaf

15. března 2012 v 15:00 | KráTerka |  Tvorba
Považuji ho za nejpovedenějšího, tak trochu jsem ho okreslila z jednoho znaku na přednístránce knížky, který má rozměry asi 1, 5 cm x 1, 5 cm. :D


Moje první olejomalba - Krajina

12. března 2012 v 16:00 | KráTerka |  Tvorba
Když něco zkoušíme poprvé, je to těžké, a proto mi p. uč. z výtvarky dala tuhle jednoduchou krajinu, na které jsem si to všechno vyzkoušela, naučila se míchat správné odstíny atd. :)
Ale i tak budu ráda za kritiku. :)


Je to foceno, protože do skeneru se mi to fakt nevejde a myslím, že by to ani moc naskenovaný hezky nevypadalo. Dole, v pravém rohu je můj podpis, takže kopíráci? Sbohem...!!!

KráTerka

10.3.2012-Pár starých fotek

10. března 2012 v 11:44 | KráTerka |  Já a moje zážitky

Tak jsem se rozhodla, že sem dám několik fotek místo nějakých zážitků, protože nic převratného se v mém životě nestalo a taky sem každé ponělí budu přidávat po dobu 4 týdnů moje dosavadní olejomalby. Potom ještě určitě nějaká přibude. Doma dělám portrét a ve výtvarce začnu dělat ptáka.
Snad si sobotu užíváte, já jdu dneska na pohádku do kina Na velkou vánoční jízdu, jsou k tomu dobré plakáty, mohla by to být sranda. Jde tam se mnou A. No a včera mi udělala spolužačka krásný cop, který se všem líbíl. Vodorovný. A já se včera naučila plést cop ze čtyř pramenů, tak dneska ozkouším, jak to bude fungovat. Jinak známky jsou celkem fajn.


Ze života Rose - 3. kapitola, 2. část

9. března 2012 v 18:00 | KráTerka |  Ze života Rose
Krásné čtení přeji všem... ;)

Následujícího dne se měla konat hodina dramatiky.
"Zapomněla jsem vám minule říci, jak budeme mít dramatiku rozdělenou," začala učitelka hned, jak vstoupila do sálu, přičemž mávala rukama kolem své hlavy. "V úterý jsme měli seznamovací hodiny, ale teď to bude jiné. Mluvnická cvičení a hry budou bývat dnes, tedy ve čtvrtek a divadlo budeme trénovat v úterý a to velmi intenzivně, možná, že budete muset obětovat i váš odpolední čas," chrlila jednu větu za druhou.
"A proč?" zeptala se Berta. Nezněla moc nadšeně.
"Včera večer mi Flastrová totiž oznámila, že se koná soutěž s divadelní akademií. Rozdělíte se do skupinek po čtyřech nebo po pěti, dostanete část z nějaké hry, nejspíš pohádky, kterou natrénujete. Vyberou se ti nejlepší, kteří postoupí a budou soutěžit s akademií. Ze všech těchto soutěžících pak odborná porota vybere tři, kteří si přes léto zahrají ve filmu. Věk je libovolný. Musíte být přirození," zhluboka oddechla.
Měli jste vidět několik naprosto unesených obličejů rozplývajících se nad touto myšlenkou. Kluci seděli naprosto uvolněně, ale děvčata se už vznášela v sedmém nebi a představovala si sebe na červeném koberci. Kromě Mimi. Ta se do snění nezapojila.
"Abyste se mohli při této akci taky trochu seznámit, napadlo mě, že budeme losovat lístečky se obrázkama. Potom se seřadíte podle stejného obrázku. Souhlasíte?," navrhla učitelka.
Několik lidí zakňouralo, ale slovně se neodvážilo vyjádřit. Nová tedy vytáhla látkový pytlík, který rozevřela a jako první nabídla Bertě, ať si vezme.
"Kočka," prohlásila, když se podívala na kartičku.
Lidé dále losovali, a až všichni měli vybráno, začali se rozřazovat do skupinek. Neodkážete si snad ani představit, jak velmi si Rose přála být ve skupince alespoň s jedním ze svých kamarádů…
"Pes?" došla za ní Mimi.
"Co je s ním?" zeptala se Rose.
Mimi se usmála. "Máš psa? Na kartičce?"
"Aha, tak to myslíš," zasmála se Rose. "No, mám," odpověděla.
"Já taky," nevytrácel se z Mimiiny tváře usměv. Potom se k Rose naklonila a pošeptala jí do ucha. "Vyměnila jsem ho s Daliborem, ale radši o tom nikomu neříkej."
"Jasně," zašeptala Rose.
"Slyšela jsem tu slovo pes, patřím k vám asi," došla za děvčaty Zuzana.
"Děláš si legraci?" polkla Rose. Zuzana dala jenom oči v sloup.
Mimi jenom jako kamenný sloup, tupě na Zuzanu zírala a raději se nic nepokoušela říct.
"Všimla jsem si, že i Leoš má psa," zamrkala Zuzana na Rose. "Tedy pokud ho nevyměnil a nešel radši za klukama."
"Proč ty sis to s někým nevyměnila?" zajímalo Rose. Na Mimi šlo vidět, že zatím nehodlá začít mluvit.
"Nebudu přece podvádět," dala opět oči v sloup Zuzana. Rose už to začínalo pěkně štvát.
Chvíli bylo ticho. No ne tedy úplně doslova. V divadelním sále bylo slyšet několik hlasů, ale žádná z těchto tří děvčat nemluvila. Trapnou situaci odstranil až Leoš se slovy: "Taková náhoda!"
"No to bude úžasný. Hlavně se Zuzankou," brumlala si sama pro sebe Rose. Pořád si k ní nenašla cestu a už ani nevěřila, že by si mohly jenom trochu rozumět.
"Asi jsem s vámi," přišel k této čtveřici Jan Intr, Agátin bratr.
"Vítej mezi námi!" přivítala ho ne příliš přívětivým hlasem Rose. Zuzana místo několika slov pouze zamrkala a Mimi pořád stála se zavřenou pusou. Leoš celou situaci napjatě sledoval.
Honza se neopovažoval už nic dalšího říct, jenom nesměle postával u této skupinky.
"Tak doufám, že už jste rozdělení, teď si budete losovat krátké texty, které budete nacvičovat," ozvala se rázným hlasitým hlasem Nová. "Vyberte jednoho zástupce z vaší skupinky, který půjde losovat."
"Mimi, běž," šťouchla do ní Rose.
"Počkat, počkat, počkat!" zarazila Zuzana Rose tím, že jí divoce mávala rukou před obličejem. "Co když nechceme, aby Mimi byla zástupkyní naší skupinky?"
Leoš se pokusil povzbudit Mimi, a tak ji popleskal po rameni. "Jenom běž."
Konečně se z pozice kamenného sloupu přesunula do pozice normálního člověka a přistoupila k Nové, která držela další, tentokrát ale jiný pestrobarevný pytlíček.
Mimi losovala jako první. Vytáhla lísteček, přečetla písmenka na něm a nechápavě zírala. Úryvek z Popelky, bylo na něm napsáno.
"Teď vám dám texty," řekla Nová, když si všichni vylosovali.
Mimi dostala pět sedmistranných textů a šla zpátky ke skupince.
"Co máš?" spustila na ni hned Rose.
"Popelku. Úryvek z plesu," odpověděla zklamaně.
"Ukaž, mrknu se," vzala Rose od Mimi jeden text. To hned udělali i ti ostatní. Pětice dětí si prohlížela texty a chvilku ani necekla.
"Myslím, že tu máme problém," ozval se nakonec Jan. "Píše se tu, že máme ztvárnit těchto pět rolí. Popelku, prince, macechu a sestry Doru a Bertu."
"Nejmenovala se ta druhá náhodou jinak?" zapřemýšlela Rose.
"O tom vůbec nemluvím," mávl rukou Honza. "Jsou tu čtyři ženské role a jedna mužská."
"No a co?" pokrčila nos Zuzana.
"Tobě to asi vážně moc nemyslí," vyjel po ní nečekaně Leoš. "No buď já, nebo Honza budeme muset hrát ženskou roli."
Rose propukla v natolik hlasitý smích, že všichni ostatní v sále zmlkli a jenom se po ní otáčeli. Sice se Rose uklidnila, ale poté se do dvou vteřin opět rozesmála.
"Abych nezačal litovat, že jsem si k vám předevčírem k tomu stolu sedl," procedil skrz zuby Leoš.
Rose ho zaslechla a tentokrát se jí už povedlo nasadit vážnou tvář se žádným náznakem úsměvu.
"Tak jo," prohlásila Nová. "Teď si tedy rozdělte role a do příště chci vidět, jak jste pokročili. Budeme číst sice jenom texty, ale už se na to podívejte. Od toho jste tady."
"Dokážeš si Honzu představit jako Bertu?" hihňala se Mimi po škole na pokoji.
"Věříš, že jo?" naklonila na stranu hlavu Rose. "Uděláme mu linky, napudrujeme ho a dokážeme, že i ty jeho rezatý vlasy budou vypadat holčičkovsky."
"Jo, ale kde ty šminky vezmem?" zajímalo Mimi. "Myslím tužku a tak. Řasenku, pudr i lesk mám, ale co ten zbytek?"
"Kam teď jdeme?" položila Rose otázku Mimi, která si právě převlékala tričko a ukazovala při tom svém až příliš ploché bříško.
"Jdeme do města," odpověděla. "No a tam koupíme ňáký věci, rozumíš?"
"Asi mám vážně něco s hlavou…"
"O čem to mluvíš?" vykulila oči Rose. "Víš, co raději vyrazíme."
A tak se také stalo.
Nakupování pro dívky jako jsou Rose a Mimi, je velká zábava a musím říci, že si to doopravdy užily i přes nějaké neshody, což bylo vybírání dobrot na dnešní večer, který si podle plánu měly užít jenom ony dvě. Podle toho, co se doslechly, měla Zuzana s Agátou večer trávit opět ve společnosti kluků.

Klaus Baudelaire

8. března 2012 v 15:00 | KráTerka |  Tvorba
Klause považuji za nejméně povedeného, zvláště kvůli jeho krku, který jsem udělala moc úzký, a tak to vypadá, že má moc velkou hlavu. :D


A příští týden bude hrabě Olaf!!!! :D

6.3.2012-Klidně budu chemička nebo matematička, ale hlavně ne historička!!! :D

6. března 2012 v 17:05 | KráTerka |  Já a moje zážitky
Název vypovídá za vše. :D Z toho dějáku jsem nakonec měla trojku a 71%. Pamatuju si, že před napsáním testu jsem si říkala: "Budu ráda za 80%!" A po napsání: "70% bude stačit!" A tak jsem sama sebe nezklamala. Doufám, že další písemkou si polepší na dvoječku, kterou si budu postupně udržovat celé pololetí... :) (Fakt moc si to přeju!!!!)
Jinak taky se vám začalo vyjasňovat? Mně sluníčko už taky chybělo, ale když mi ráno svítí oknem, není to zrovna příjemné, proto si budu zatahovat žaluzky. :D
Dneska se mi zdál fakt hustej sen! B. prokopla D. zábradlím! Škoda, že jste neviděli ten jeho výraz, byste se nasmáli! :D
Ve volejbale mi to vůbec nejde, včera jsem nebyla po nemoci ve formě (minulý týden jsem měla horečky) a furt jsmě běhali a pinkali rukama, že mě hrozně bolely. :(
Taky jsem řekla p. uč. Š. z češtiny o té soutěži a dala jí mou povídku, jsem zvědavá, co mi potom o ní řekne. Snad to bude fajn. Po pravdě řečeno jsem o tom moc lidem neříkala. Jenom třem kamarádkám, rodině, možná, že něco zaslechl i D. a paní učitelce. Pro mě to je sice úspěch, ale vím, že ostatní si můžou myslet, že to není nic zvláštního. Taky nechci, aby se o mně roznášelo, že se chlubím a tak.
Včera jsem si taky řekla, že druhý díl Rachel přestanu psát. Né, že by mě to nebavilo, vždycky si u toho odpočinu, ale když jsem se na to koukala, přijde mi to nemastné, neslané. Teď se prostě věnuju detektivkám....a učení. Zítra píšeme test z chemie, tak mi držte palce. A taky píšeme v němčině na gramatiku. Němčina mě celkem začala bavit, ale musím to do té hlavy natlouct....

KráTerka

P.S-Ti, co mě znají už dýl, ví, že miluju detektivky, zvlášť Poirotovky. Asi jsem změnila názor na nejoblíbenější z nich. Vždycky se mi líbily Vraždy podle abecedy a Smrt na nilu, ale teď mě hrozně zaujala Smrt na Nilu, kterou taky čtu! :)


Kdo čte moje povídky?

3. března 2012 v 19:57 | KráTerka |  Blog
Ahoj všem, omlouvám se, byla jsem teď nemocná, a tak jsem tu moc nebyla.
Zajímalo by mě, kdo všechno čte moje povídky a kdo chodí pravidelně na můj blog.
Pokud čtete povídky, napište do komentářů: Čtu povídky.
A pokud sem chodíte pravidelně, ale povídky nečtete, napište: Chodím pravidelně.
Vím akorát o Šavrdě, několika kamarádkách a Kerol.
Chtěla bych mít prostě takový přehled a vědět, jak moc si mám pospíšit s Rose, takže děkuju moc.
:)

Hezkou sobotu.
(Asi se tu teď vyskytovat moc nebudu, omlouvám se.)

Ze života Rose - 3. kapitola, 1. část

2. března 2012 v 18:00 | KráTerka |  Ze života Rose
"Mimi, neříkej mi, že zase nic nesníš," prohlížela si ji Rose při snídani. "Jsi vážně nehorázně hubená a kafe ti k snídani určitě stačit nebude. To vím."
Mimi dneska vypadala velmi sklesle a smutně. Za ucho držela hrnek s kávou a mlékem oslazené čtyřmi lžičkami cukru a usrkávala z něj, zatímco Rose měla na talíři müsli s jogurtem a kakao.
"Nejsem o nic hubenější než ty," namítala Mimi. "A navíc to kafe je zatraceně sladký."
"Zajímalo by mě, kde je Leoš, je půl osmé a ještě tu není," rozhlédla se Rose po jídelně a nikde ho nezahlédla.
"Zítra si taky přispím," zívla Mimi a položila prázdný hrnek na stůl.
"No tak, co je ti?" Rose sedící naproti ní opravdu tušila, že se něco děje. Zneklidňovalo ji to.
"Hele, já už půjdu," vstala Mimi rozpačitě s lehkou neohrabaností.
Rose si dala do pusy sousto müsli a potom řekla: "Aspoň něco sněz, mám o tebe strach. Proč mi nechceš říct, co se děje?"
Ale to už ji Mimi neslyšela, právě vycházela ze dveří, u kterých se setkala s Leošem. Ani ho nepozdravila, jak byla mrzutá a podrážděná.
Leoš sebral z jednoho pultíku hrnek kakaa a zamířil k Rose.
"Co je Mimi?" zeptal se ihned.
"Víš, že bych to chtěla taky vědět?"
"Nebere si zle ten včerejšek?"
"To mě nenapadlo!" klepla se do čela Rose a měla pravdu. Myslela si, že za problémy Mimi stojí rodina nebo kamarádi, ale rozhodně ji nenapadl včerejší večer.
"Musí být unavená," řekl Leoš.
Rose zavrtěla hlavou. "Oprava - je unavená."
"Nikdy jsem neviděl takovou holku, jako je ona," mluvil Leoš.
"Co ti říkali kluci na to, že jsi šel za náma? A jak dopadla párty? Neviděla jsem Zuzanu přicházet a to jsem šla spát asi kolem desáté. Došla jenom Agáta a ta se mnou nechtěla mluvit," chrlila věty Rose. Pořád v puse přežvykovala svoji snídani.
"No, já tam přišel," pokusil se vniknout do své paměti Leoš. "A pořád se hrála flaška, jenže teď už i na úkoly, Zuzana namítala, že je to nudný, ať se hraje na pusy. Tak se taky stalo. Je totálně vypatlaná," zašeptal poslední větu.
"Tys hrál taky?" vykulila oči Rose.
"Ne! Blázníš? Tak uhozenej zas nejsem," bránil se.
"A co dál?" ptala se pořád Rose.
"Kluci se na mě zákeřně dívali, a tak jsem se radši zavřel do koupelny, kde jsem byl aspoň půl hodiny. Když jsem se vrátil, byla v pokoji tma a hrála se nějaká podlá hra. Z holek tam zůstala jenom Berta a Zuzana, ostatní se nějak urazily nebo co. Potom odešla i Berta a Zuzana zůstala v pokoji s Daliborem. Spala u nás. A neměj žádný strach. O tobě ani o Mimi se po vašem odchodu už nemluvilo," povyprávěl Rose zbytek průběhu včerejšího večera její společník.
I když si to ani jeden z nich neuvědomoval, ručičky na hodinách se neúprosně hrnuly vpřed. V jídelně se nacházelo už jen několik jedinců.
"Nechápu Zuzanu a asi ji nikdy nepochopím…" zamyslela se Rose.
"Mám pocit, že jsem na tom stejně," usmál se Leoš a upravil si tričko, které se Rose zalíbilo.
Najednou se rozeznělo první zvonění.
"To už jsme tu tak dlouho?" podívala se Rose na svoje cenné hodinky s blyštivými kamínky a dopila kakao. "Musím valit," spolkla ho a utíkala odnést tác.
Doběhla do pokoje. Nikdo v něm nebyl. Popadla tašku, kterou si dala přes rameno a utíkala do matematické třídy. Matematika, přemýšlela o ní cestou. Je nudná. Nezajímavá. Akorát se tam sčítají čísílka, která Rose nedělala problém, až na hromadu závorek, které se v několika dlouhatananánských příkladech nacházely.
Do třídy vběhla včas. Zrovna se rozeznívalo druhé zvonění.
"Už jsem myslela, že ses někde zapomněla," řekla Mimi, když si Rose vedle ní sedla. "Víš, že dneska za mnou přijede táta? Vlastně jsem ho už viděla. Ale slíbil mi, že na oběd si za mnou sedne. Nebude ti to vadit, že ne?"
"Ne," odpověděla Rose a letmo zavadila pohledem o Zuzanu s Agátou.
"Co to má dnes Agáta na sobě?" vyprskla smíchy.
Agáta byla oděna do růžové krátké sukně, modrých silonových punčoch a zelené košile. Vypadalo to bláznivě. Velice bláznivě a netradičně.
"Nevím," pokrčila rameny Mimi, jejíž originalita převyšovala i tu Agátinu.
Do třídy najednou vstoupila žena středního věku. Takových učitelek se na této škole nacházelo opravdu dost.
Na sobě měla oblečeno něco podobného jako Agáta, ale nebylo to až tolik děsné. Samozřejmě, jak už to u učitelů bývá, si zjevu Agáty všimla.
"Líbíš se mi," přátelsky na ni mrkla a položila věci na stůl.
Učitelka nestála o to, aby Agáta něco na její větu řekla, ale to se bohužel nestalo.
"Paní učitelko," řekla nadšeně. "Mně se váš styl také velmi líbí. A taky jsem si už přečetla, že budeme letos probírat číselné výrazy. Na ty už se moc těším!"
Učitelka se jenom lehce usmála. Nejspíš ji Agátina slova příliš nezaujala natolik, aby v hovoru s ní musela pokračovat.
"Bude z ní hezká podlejzačka," prohodila Rose a otočila se na Mimi.
"Nemyslím," nesouhlasila Mimi. "Agáta se chce jen předvést, chce být středem pozornosti."
"Vážně?" Rose tomu nevěřila.

Violet Baudelaire

1. března 2012 v 15:00 | KráTerka |  Tvorba
Další ze sourozenců. Od nikud jsem to nepřekreslovala, je to z mé hlavy, akorát má prostě velkej nos, chuděrka. :D


Příští týden čekejte na Klause! :)